Lotyšsko, Estonsko, Finsko - AEGEE 2016

21. srpna 2016 v 19:07
Nejdříve takový krátký úvod. Od posledního článku uběhl rok a za tu dobu se spousta věcí změnila - jsem zaneprázdněnější, a už necestujeme ve dvojici, ale zase mám víc peněz a chuť poznávat další místa je stále větší. Procestoval jsem tento rok několik států a možná někdy dopíšu krátké shrnutí všech těchto míst do jednoho článku. Taky se trochu změnila moje motivace - vzhledem k ne zrovna milionové návštěvnosti a faktu, že už po jediným roce mě baví číst zpětně vlastní články, budu brát tento blog spíše jako místo k uchování vlastních vzpomínek a zážitků, což je ostatně podstata samotného blogování. Upouštím tedy od hlavního úmyslu, a to radit, jak, kde a proč ušetřit.

Blíží se léto...

Máj přišel překvapivě i v tomto roce a po své měsíční služební cestě v Belgii mám ještě tentýž den neodolatenou chuť plánovat, kam pojedu příště. Mám ještě všechnu dovolenou (nepoužil jsem ani sick day, a to se pár piv či schůzek protáhlo až k ránu), takže časově se omezovat příliš nemusím. Pomale už jsem zapomněl na zážitky z dovolené v Řecku, ale pak to na mě na facebooku vyskočilo - pozvánka na brněnský Aegee sraz, kde se budou prezentovat letošní Summer Universities. Tak ok, kdy jindy, než letos. Krátké shrnutí pro nezasvěcené - jedná se o takový cestovatelský tábor pro mladé lidí. Vyberete si místo, napíšete motivační dopis, vyberou vás, zaplatíte asi 5-6 tisíc, přičemž v ceně máte 14 nocí, snídaní, večeří, 24 hodinový program, transfery mezi jednotlivými místy a k tomu navrch 24 dalších spolucestujících, co nejpečlivěji namixovaných ze všech států Evropy (a několika málo středněvýchodních), kteří si to jedou užít a uchlastat se k smrti.
Mně hned ze začátku padlo do oka spojení Rigy, Tallinu a Helsinek. Sesmolil jsem tedy něco vtipného do motivačního dopisu a čekal s velkým očekáváním několik týdnů na verdikt. Ten přišel v 1 ráno v sobotu, když jsem byl silně pod vlivem s jednu moc sympatickou holkou (mrkající smajlík). V tu chvíli jsem si musel nahlas zařvat "Yeeeeeeeeeees" a měl jsem pocit, že jsem ředitel zeměkoule. Tento pocit trval ještě nejméně jeden den potom!
Už zbývalo zařídit si dovolenou - celkem 12 dní + víkendy, což spolu se svátky hodilo bez jednoho dne 3 celé týdny. Samotná TSU (travel summer university) měla trvat 16 nocí a stála kolem 6000 kč. Letenku jsem kupoval do Rigy a zpět z Helsinek - bohužel leteckých společností tam mnoho nelítá, musel sem se tedy spokojit s cenou, ve svém termínu, 4800 kč tam i zpět. Tolik jsem za letenku nikdy nedal, ale aspoň nepromarním ani den navíc a budu to mít pohodlné. V rámci užití si pořádné dovolené jsem si rozměnil spoustu peněz, abych se nemusel omezovat, především ve svém klasickém výdaji - pití piva. Ostatním účastníkům jsem se představil jako čech, kterého poznají tak, že bude mít pivo v ruce. A tak se i stalo.

Lotyšsko - Riga, kemp

1. Den - Riga

Den D konečně přišel a já sedl na bus do Prahy. Sbalil jsem si jako minule malej kufřík a velkej batoh. Je to málo, dáte tam jen to nejnutnější, ale stačí to a ušetříte si spoustu trápení, jelikož na TSU se neustále přesouváte a nejednou jsme šli doslova kilometry se vším, takže každé kilo navíc se počítá. A ostatně, jedny trenýrky na 17 dní stačí :D Letadlo odletělo přesně a za asi 2 hodiny jsem se ocitl na letišti v Rize, časové pásmo +1 hodina. Z letiště jsem si vzal minibus 222, který jel za 1,10€ do centra. Z neznámého důvodu to cestou fakt drncalo. Víc než na D1. Jednou dokonce tolik, že sem ve chvilce nepozornosti vypadl ze sedadla do uličky a chytajíc se za sedadlo naproti se mi podařilo urvat takovej ten plastovej držák, do kterého se zapíná bezpečnostní pás. Naštěstí bylo v buse docela prázdno a hodil jsem tak nenápadnej pohled, že by mě z toho snad nikdo neobvinil, ani kdyby to viděl. Vysadil jsem se v centru a začalo to přicházet. Takovej ten divnej pocit v břichu. Záchod? Procházející dvacítka s výstřihem a kraťáskama? Ne, nervozita, že už za 10 minut uvidím bandu 24 cizích lidí, s kterejma budu trávit dny i noci následujících 17 dní.
Meeting point byl v tělocvičně kousek od centra, kde jsme měli strávit první 4 noci. Když jsem dorazil, už tam asi 15 lidí bylo a organizátorka mě šla přivítat a zapsat. První dojmy byly kladné, spousta lidí sympatických, kamarádských a hovorných, tak jsem se brzy začal cítit komfortněji. Ustlal jsem si mezi 2 tiššíma holkama, maďarkou a rusko-belgičankou a po chvíli jsme vyrazili na první společnou večeři. Po ní následoval rižský pub crawl - tam jsem asi nejvíc pil a proto z něho mám nejméně vzpomínek. Upřímně, po měsíci už si nepamatuju ani jeden bar nebo úkol. Základní programovou kostru jsem si ale pečlivě zapisoval, tak alespoň mohu pro eventuélní budoucí aegee členy nastínit, co se na takové TSU všechno dělá.

2. Den - Riga

Tady jsme ještě všichni odpočatí z domu ráno v pohodě vstali a vrhli se na první snídani. Podávalo se prakticky celý pobyt to stejné - toustový chleba, sýr, salám, marmeláda, nutela, někdy jogurty, tyčinky, ovoce. Poté jsme přes celé město vyrazili na prohlídku místní knihovny - velice moderní, velká budova s několika zajímavými místnostmi a vyhlídkou v posledním patře. Následoval oběd v parku - pěkně v kolečku, abychom na sebe všichni viděli a hráli jsme takovou tu seznamovací hru, kdy řeknete svoje jméno a co by jste si vzali na ostrov. Nemohlo to vyjít líp - byl sem druhej a něják jsem z paměti vydoloval to, co řekl ten přede mnou, takže úspěch. Musím říct, že asi hlavně díky této hře jsem si už tak něják většinu jmen zapamatoval.



Následoval jeden z nejlepších bodů celého pobytu. Šli jsme společně na nějáký color festival. Tisíce mladých lidí, dobrá muzika, hry jako laser game, vodní hry, spousta stánku s jídlem a pivem, krásný holky, sluníčko, 5 piv, všichni v bilým s barevnejma flekama, který jsme obdrželi během toho všeho. Doteď si vzpomínám, jak jsem laser game tak prožíval, že sem tam skákal a plazil se v písku, trávě, běhal.. a místo 15 minut mě tam nechal ten dozorce přes hodinu, asi proto, jak jsem byl trapnej, takže už mi pochopitelně odešli všichni kamarádi a já tam zůstal s partou mladých děcek, dokud jsem nemohl a odevzdaně nesložil zbraně, celej špinavej a poškrábanej. Podařilo se nám se zase někde sjednotit a pomale jsme šli domů. Na jedné křižovatce nám organizátorky zavelely, že tuhle ulici dlouze obejdeme, protože je nebezpečná - pche, vzal jsem s sebou 4 odvážlivce a šli sme napřímo. Nikoho jsme nepotkali a přišli jsme o 20 minut dřív a stihli aspoň v klidečku sprchu.

3. Den - Riga

Den začal prohlídkou obchodního centra se střechou s výhledem, návštěvou největšího kostela a prohlídkou bývalé věznice KGB. Bylo to super, hlavně díky průvodkyni, která nás seznámila se spoustou mučících praktik a trochou té lotyšské komunistické historie. Zajímalo by mě, jestli bych byl přítel režimu :D Následoval city crawl. Rozdělili jsme se do skupin po 5 lidech, dostali seznam úkolů a ty jsme měli plnit na určitých místech, většinou u velkých památek. Jednalo se například o tancování u pouličních zpěváků, zpívání s místním člověkem či natočení videa "žárlivá scéna" uprostřed náměstí.
Teď trochu odbočím. Nerad něco či někoho chválím, ale tohle je AEGEE. Odbourá hranice, předsudky a stereotyp. Prostě děláte, co máte napsaný s partou evropanů, u toho popíjite a říkáte si, že ta svoboda může být někdy i docela vtipná. Pro tohle vše je již zažitý termín Aegee spirit - kdo ho ještě nemá, na TSU ho získá, jen je potřeba se otevřít všemu a stát se na pár dní takovým yes manem.
Večer byl zakončen tradiční European night - každý donese něco typického ze své země a všichni to chodí ochutnávat. Většinou se jedná o lahev alkoholu a nějáký snack - já donesl Becherovku a nějáký klobásy. Překvapilo mě, že minulý rok Lemond zmizel jako první a všichni byli nadšení, tentokrát jsem s normální verzí tak nepochodil a dopil jsem jí sám o 3 dny později (a to byla celou dobu pro všechny veřejně přístupná v ledničce). Poslední, co si z večera pamatuju, je Eurotrip - a je to přesně to, co si myslíte. Skončilo to zvracením 3 lidí, jeden dokonce přímo doprostřed tělocvičny, mmmmmm :D Ale pomohl jsem mu pak na záchod, takže jsem zas tak nejhůř nedopadl. Asi mám natrénováno.

4. a 5. Den - Kemp

Po těžké noci nás organizátory nechaly dlouho vyspávat a pak jsme se přesunuli z Rigy asi 50 km severně do nějákého klidného malého kempu, abychom si užili trochu přírody. Tam převažoval sportovní a relaxační program společně s několika delšími vycházkami po okolí, které sloužilo jako vojenské cvičiště. Navštívili jsme tedy několik bunkrů a zákopů a překvapivě i 2x pořádně zakalili.
Další vsuvka - připravte se, že na TSU se pije každý den. Samozřejmě se nemusíte účastnit, ale tím se trochu distancujete od ostatních a je to pak na těch vztazích znát. Hodně lidí tam jede za tímto účelem. Já jsem zvolil taktiku, že jsem často pil jenom pivo (i když někdy hodně) a větší kalbu jsem rozjel jen jednou za pár dní, kdy se mi to zdálo nejvhodnější.

Estonsko - Tallin


6. Den - Riga - Tallin

Zde nás čekalo první velké překvapení - zítra do Tallinu všichni dostopujete. Utvořili jsme tedy smíšené dvojice. Já jsem dostal hubenou pěknou blondýnku, která mluvila plyně 6 jazyky, což jsem považoval za velice dobrý základ pro můj první stop a veškerý strach ze mně opadl. K tomu všemu jsme ještě dostali papír s úkoly za body navíc. Vítězové se pak mohli těšít na ceny (většinou lahve alkoholu). Celková trasa byla asi 300 km.
První úkol byl dostat se z kempu k dálnici, to nás za 5€ za oba hodil místní pracovník. Na benzínce jsme nakoupili piva a vína a stopování mohlo začít. Udělal jsem si dokonce vlastní challenge, že si každou zastávku dám jedno pivo. Asi po 10 minutách stopu nám zastavil první řidič, popojel s námi asi 50 km a vyložil nás po cestě. Pivo. Za dalších asi 20 minut nám zastavily 2 holanďanky a svezly nás nějákých necelých 200 km. Tady jsme se asi na hodinu zastavili na pivo a jídlo a spolucestující mi moc hezky vyložila situaci.
"Haha, you are in the middle of nowhere in Estonia, drinking beer with a girl you don't know, who is from Russia, but living in Belgium"
Bohužel tady nás štěstí a elán trochu opustily, a asi po 45 minutách marného stopování jsme sedli na bus a za 5 euro jsme jeli do Tallinu, abychom stihli večeři. Celkově jsem si ale stopování užil a rozhodně se ho už nebudu do budoucna tolik bát. Možná i sám nějáké ty pěkné stopařky naberu.
V Tallinu jsme byli ubytování přímo, ale opravdu přímo v centru v takové obří místnosti. Přímo z okna jsme koukali na hlavní náměstí. Večer nás pak čekal největší tallinský klub, kde jsme měli zařízený vstup zdarma.

7-10. Den - Tallin

V Tallinu si nás přebrali estonští organizátoři a ty 2 hlavní lotyšské se ujaly rolí obyčejných úšastníků po zbytek pobytu, ba dokonce se z nich vyklubaly největší party beasts.
V Tallinu je toho k vidění spousta. Navštívili jsme bývalou komunistickou věznici, přístav, technologické centrum, katakomby, udělali si city tour, kostel, vyhlídku, věž, muzeum lodí, aquapark a nejzajímavější atrakci - TV tower, která je vysoká téměř 200 metru a nabízí "walk on the edge", kdy máte připoutaný záda provazem ke kraji a tím pádem se můžete naklánět z tý věže v posledním patře, kde není zábradlí. Bohužel ten provaz je moc krátký na to, aby jste stáli úplně na hraně, zřejmě kvůli bezpečnosti, ale i tak je to skvělý zážitek, ještě když krásně svítilo slunko.
Jeden večer jsem si vyhradil na soukromou schůzku s jednou místní slečnou a dozvěděl jsem se díky tomu o estonsku spoustu dalších zajímavých věcí. Především mě zaujal nepříliš vřelý vztah k rusům, kteří tvoří asi 30% obyvatelstva a často neznají ani místní jazyk. To je pro malou zem jako Estonsko dost zvláštní, jelikož mají jen něco přes milion obyvatel. Také se mi zdá divné, že mají průměrné platy zhruba jako my, ale ceny všeho jsou v podstatě dvojnásobné.
Na obrázku fotka z Tallinské pláže. Ačkoliv sou moc hezké, teplota vody je tak nízká, že by vám tam mohly zmrznou ko... vy víte co. Přesněji, teplota vzduchu sice kolem 24°C ve stínu, teplota moře 19°C. Pár lidí od nás (a pár místních) tam ale nakonec skočilo.


Finsko - Helsinki, kemp


11. Den - Boat + partyboat

K ránu jsme si sbalili věci a vyrazili do přístavu, kde nás čekala loď do Helsinek. Byla obrovská a na její palubě se nacházel supermakret, bary, restaurace, kasino a mnoho dalšího. Plavba trvala něco kolem tří hodin a my se ocitli v Helsinkách. Tam si nás převzali místní organizátoři a zavedli nás do jejich "klubovny", kam jsme si dali věci až do dalšího dne, naladili wifiny a dostali první skvělou večeři - něco jako lososovou polévku, ale bylo v ní opravdu spousty masa, brambor a zeleniny. Tento skvělý úvod měl své opodstatnění - jeden z finských organizátorů byl totiž kuchař. A další důležitá věc - měli jakousi domluvu se supermarketem, že si zboží těsně před datem spotřeby (nebo s datem) mohou zadarmo brát. Nebudu připomínat, že jídlo s datem spotřeby je ve Finsku kvalitnější, než naše "čerstvé" a my jsme tak měli zajištěnou pestrou a bohatou stravu od rána do večera od organizátorů.
Konečně nastal hlavní bod dne, a my se vrátili na loď, na které jsme měli strávit noc. Byla téměř identická k té předchozí a my byli rozlosování do kajut po 4 lidech. Ty byly dost malé, ale nebylo proč si stěžovat. Hodili jsme rychlou spršku a běželi na nákupy. Nejlevnější pivo na lodi byly Krušovice za 1,2€, tak jsme si udělali takový český večer. Loď plula paradoxně zpátky do Tallinu (cca 21-24), tam přes noc kotvila a kolem 6 ráno vyplula zpět do Helsinek. Zábava na lodi byla skvělá, byli jsme tam téměř sami, tak jsme procházeli patra, bary, diskotéku, kajuty jednotlivých skupinek a u toho popíjeli naše čůčo. Byl to moc hezkej pocit koukat s pivem v ruce na západ slunce někde mezi Finskem a Estonskem, plout vstříc lepším zítřkům a spát za rytmu vln. I když, upřímně, spíše než vlny jsem cítil ten alkohol, který jsme vypili, takže noc byla klidná, až na to brzké vstávání.



12-13. Den - Helsinki

Ráno bylo krušné, ale všichni zúčastnění se zvládli dostat z lodi ven a nás čekal první den v Helsinkách. V plánu byl opět City rally - tedy chození v menších skupinách po památkách a plnění různých úkolů. Centrum je poměrně malé a asi by mě nebavilo trávit v něm více dní. Mohu potvrdit, že zvěsti o vysokých cenách jsou pravdivé, i samotné nakupování v supermarketu bylo několikanásobně dražší, než u nás. Namátkou pečivo, limonády či piva byly doslova 3x dražší (úplně ten obyčejnej čoko donut za 40 kč, nejlevnější plechovka piva 55 kč, 1l koly 45 kč). O to víc jsme zde ocenili celodenní stravovací služby našich organizátorů. Večer jsme absolvovali již třetí pub crawl a já měl tak šanci ochutnat zdejší piva, které nemají pěnu a ještě točí 0,4 do půllitrů, takže to vypadá, jak kdyby se někdo napil a nechal to tam ležet. V naší studentské ubytovně pak byla na přání našeho jediného gaye gender party. Snažil jsem se tomu vyhnout, a skoro se to povedlo, nakonec mě ale odchytila holka z mého pokoje a nacpala na mě svoje šaty. Naklopil sem do sebe teda co se dalo, abych se necítil trapně a vydal se na naši soukromou párty ve sklepě, kam sem přišel zbalit nějákýho toho samce. Nakonec to byla docela sranda a především ty pěkný holky vypadaly sexy i v pánském úboru. Snažily se mě dostat do postele, ale nejsem žádná coura a radši jsem strávil večer s kamarádkama na parketě :D No naštěstí z toho neunikly žádné fotky.
Druhý den jsme šli na exkurzi na ostrov Suomenlinna, který leží hned před Helsinkami. Zajímavé je, že původ města je právě zde. Až později, kdy ostrov již svoji kapacitou nedostačoval, se první obyvatelé přemístili na pevninu. Na ostrově je tedy spousta starších dřevěných budov a mnoho lidí zde i stále bydlí. Součástí ostrova je i škola, kostel či obchod. Po jeho prohlídce jsme se usadili na skalnaté pláži a užívali si výhled na Helsinky. Bylo moc pěkně a tak jsme to spojili i s opalováním. Bylo příjemně jasno, avšak foukal studený vítr a další den byla spousta z nás nachlazená.



K večeru jsme se vrátili do klubovny, něco slupli a nakonec jsme měli zdarma vstup na pěnovou párty do jednoho z největších klubů. Docela to tam jelo, ale už jsem byl docela překlubovanej, nebaví mě to zase každej den. Ubytování jsme měli daleko od centra a samozřejmě se mi podařilo dostat se do skupinky lidí, která to málem nestihla, jelikož jsme nevěděli, kde je zastávka.

14-17. Den - Kemp

Po dvou týdnech cestování a turistiky na nás konečně čekal relax. Zavezli nás soukromým autobusem asi 40 km severně od Helsinek do kempu, který jsme měli jen pro sebe. Pokoje pro dva, nový velký koupelny, sezení venku u ohně, 24h sauna, jezírko s kajakama, všude kolem lesy, kulečník, velká společenská místnost.. Nádhera. Odtud už jsme se nikam nepřesouvali a v podstatě jsme jen saunovali, jedli, pili, hráli různé hry a chodili po okolí. Zalíbilo se mi i to kajakování, doufám, že budu mít možnost si to někdy zopakovat.



Poslední zajímavá věc v programu byl takový speciální společenský tradiční večer ve finském stylu, bohužel jsem zapomněl název. Měli jsme se všichni pěkně obléct a přijít na určitou hodinu do společenské místnosti. Tam nás rozesadili kluk-holka-kluk-holka dokolečka a hostili nás tím nejlepším, co měli k dispozici, včetně vína. Dva nejstarší finští organizátoři pak byli takovými průvodci večera, který měl několik pravidel. Když mluvili oni, tak nikdo nemohl jíst ani mluvit, jinak jej postihl drobný trest (a že lidé z aegee vynikají ve vymýšlení vtipných trestů). Také jsme vždy po chvíli zpívali tradiční finské a anglické lidové písně. To celé bylo v takovém přítmí a povedla se jim naladit velice hezká atmosféra, díky čemuž se mi tento večer ve finsku líbil nejvíce.
Zhruba kolem 10. dne už na mě začala přicházet tak trochu ponorka, ale tyhle poslední dny byly takové příjemné, trávili jsme je v sauně, všichni jsme se už trochu lépe poznali a já zjistil, že se mi ani zas tak domů nechce. To se ještě umocnilo poslední večer. Připravili pro nás barbecue party a my mezi sebou anonymně hlasovali, kdo byl "nejlepší, nejvtipnější, nejvíc párty, nejkrásnější atd." uchazeč. Moc mě potěšilo, když jsem vyhrál "Nordic smile", tedy cenu za nejčastěji usmívajícího se člověka. Všichni jsme z toho byli trochu naměkko a někteří z nás, včetně mě se už pomale loučili, jelikož brzy ráno odjížděli. Já přesněji v 5 ráno, kdy mě musel jeden z organizátorů hodit autem na autobusovou stanici. Spal jsem tedy asi od 2 do 5 a nepřekvapilo mě, že ještě asi 10 lidí bylo vzhůru. Přišlo další kolo objímaček a dostal sem obálku se vzkazy na rozloučenou, které psali všichni pro všechny asi v čase, kdy jsem spal, tak mám na všechny pěknou památku.
Měl jsem z odjezdu trochu nervy, ale nakonec proběhlo vše bez problému - autobus z kempu do Helsinek, vlak z Helsinek na letiště, letadlo které odlétalo v 10 ráno, přestup v Rize na letadlo do Prahy, na který jsem měl jen hodinu a nakonec autobus Praha-Jihlava. Aneb 12 hodin na cestách bez pořádného spánku. A další den do práce.
Doufám, že jste si díky tomuto článku udělali lepší představu o fungování Aegee, které se tímto snažím opravdu vynachválit. TSU je velice zajímavý projekt, který člověku otevře mysl a dá neskutečně mnoho zážitků, velmi často i mnoho kamarádů po celé evropě. Asi těžko bych zažil tolik věcí a viděl tolik míst, kdybych tato místa navštívil sám, nehledě na finanční stránku věci. Těchto 17 dní mě stálo zhruba 20 tisíc - 6000 + 1000 + 500 aegee poplatek, 5500 letenky a jízdenky, cca 7000 alkohol a sem tam něco k snědku nad rámec našeho stravování. Ale jak jsem psal, absolutně jsem se nesnažil šetřit a klopil sem piva jakobych byl doma a hodně ochutnával, co kde bylo, a jakože bylo - sushi, ryby, borůvky, zmrzliny, burgery, fastfoody, cidery... Kdybych měl trochu štěstí na letenku a neutrácel tolik, asi by nebyl problém to absolvovat za 15 000 - věřím, že se do té částky spousta lidí vešla. Taky upřesním, že většina TSU je pouze na 14 dní.
Jestli pojedu i příští rok je ve hvězdách a záleží to na mnoha okolnostech, ale teď bych měl asi zase chvíli pracovat :D




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama